Rubriky
Politika

Zajímáme se o politiku?

Politika je bohužel součástí životů nás všech, a proto bychom se o ni měli intenzivně zajímat. A to bez emocí, pouze na základě faktů. Měli bychom sledovat, co politici dělají, jak s námi jednají, a jak plní volební sliby. A co je nejdůležitější – měli bychom chodit k volbám. Mnoho lidí si neuvědomuje, že se jich politika týká víc, než si připouští. Ovlivňuje náš každodenní život. Politika určuje co budeme jíst, kde budeme pracovat, kde budeme bydlet, kolik peněz si vyděláme a v neposlední řadě jak se budeme jemnost. Nechápete, jak je to možné? Jednoduše. Ve volbách si volíme zástupce, kteří potom navrhují a přijímají zákony, vyhlášky a další právní dokumenty, které jsou pro nás všechny závazné. A tyto předpisy upravují všechny možní aspekty našich životů – zákon o matrikách, nařízení vlády o minimální mzdě… Máme zákony snad úplně na všechno, a i proto je náš právní řád nepřehledný a málokdo mu rozumí. Máme velké množství právních předpisů, a čert aby se v tom vyznal.

máme na výběr

Když si zvolíme stranu, která nám něco slíbí, většinou si z těch slibů vezmeme jen to, s čím souhlasíme, co potřebujeme a co se nám líbí. Jenže všechny ty líbivé řeči zastíní problémy, které s sebou daná politická strana přináší. A tak ji zvolíme, protože všichni chceme vydělávat hodně peněz a mít svobodu úplně ve všem. A co se stane po volbách? Vítězná strana většinou tak nějak zapomene, co slíbila, a dělá si co chce. Vládne tu do dalších voleb, a lidé i přes svou nespokojenost jdou, a tutéž stranu zvolí znova, aby na ni mohli další roky nadávat. Nepřijde vám to logické? To asi nikomu, ale přesně to se děje. Lidé si nedokážou dát dvě a dvě dohromady, nebo nedokážou odhadnout, kdo jim jen šeptá sladká slova jen proto, aby byl zvolen, a dostal se k vcelku bezpracnému, velmi vysokému příjmu na několik let.

volební urna

Myslete na to
Že k volbám chodíte, ale nikoho špatného jste nevolili? Tak jak je možné, že nám tu takoví lidé vládnou? Někdo je volit musí. Výsledky několika posledních voleb na různých republikových úrovních potvrdily nízkou volební účast a celkový nezájem lidí o politiku. Je to s podivem, protože kvůli politice jsou lidé schopní se pobít v hospodě, politika dokáže ničit přátelství i rodiny, kvůli politice se zabíjí, ale vlastně se o ni nikdo nezajímá.

Rubriky
Politika

Skutečně „Islámský stát“ ohrožuje Evropu?

Islám je vývojově třetí a nejznámější druh náboženství. Podobně jako v křesťanství, se i v islámu se stala základem víra v jediného Boha, k němuž se obracejí židé a křesťané – jen s tím rozdílem, že v arabštině jeho jméno zní Alláh.
Dav modlící se lidí
Jejich posvátnou knihou je Korán, ve kterém je vyjádřeno pět pilířů, kterými se vyznavači Islámu musí řídit: vyznávání víry, dodržování modliteb (konají pětkrát za den ve stejném čase), almužny, půsty a alespoň jednou za život se vypravit se na pouť do Mekky.
Jasným důkazem (kromě výše zjednodušeného vysvětlení pěti pilířů), bude, když si přečtete Bibli a Korán a poté je porovnáme, zjistíme, že tyto knihy mají mnoho společného. Z toho následně vyplývá, že pokud vyznavač Islámu ctí Korán, není o nic horší než vyznavač jiného náboženství.
Když si to shrneme, vyšlo zde najevo, že islám je mírumilovné náboženství a na stejné úrovni jako je křesťanství nebo judaismus. Pouze bylo zneužito ve prospěch teroristické organizace (jak al – Káidy či IS) tj. „drží se heslem, že kdo nevěří v Alláha, je automaticky nepřítel“.
Svatý Korán
První a nejznámější teroristický útok se stal 11. září 2001, kdy organizace al – Káida pomocí letadel narazila do Dvojčat (věží), které stály v New Yorku. Všichni lidé byli tenkrát zděšení nad touto tragickou událostí, při kterém přišlo o život hodně lidí, a jen těžko mohli tušit, že tohle je teprve začátek.
Po tomto incidentu následovalo několik dalších teroristických útoků, které zasáhly přímo v Evropě. Reakcí Evropanů (kromě odvety) byla nenávist vůči Islámu (muslimům), která přetrvává dodnes, ale zároveň se bojí o Evropu a o její budoucnost. Na organizaci al – Káida navázala další teroristická organizace IS (Islámský stát), jejichž teroristické útoky v posledních letech těžce zasáhly Evropu.
 Další otřesnou událostí je teroristický útok, který se stal z Pátka 13. listopadu na sobotu 14. listopad v roce 2015, ke kterému se přihlásila organizace IS (Islámský stát). Tuto noc zahynulo více než sto dvacet lidí. Zpočátku (jako každý člověk) jsem cítila strach a začala jsem Islám jako celek nenávidět. Nechápala jsem, jak někdo může jen tak střílet do nevinných lidí a měla jsem upřímně vztek na všechny muslimy či na všechny jedince, jež jsou vyznavači Islámu. Ale po přečtení několik knížek, jsem si pokládala otázky. Opravdu za to může islám jako celek?
V Evropě a nejen v ní, vznikla v posledních letech tzv.Islamofobie, tj. zkreslení pravdy o islámu (je vnímán jako vojenský blok).
Často se říká, co muslim to terorista, což je další mýtus, jelikož bylo zjištěno, že příslušníci IS pocházejí z různých zemí, dokonce i ze samotné Evropy. Dokonce vydávají magazín Dábig, který se zaměřuje na vraždění lidí v Evropě či hlavní důvod nenávisti.
Zároveň se odkazují na Alláha, který vede jejich kroky, přitom o vraždění nevinných lidí není v Koránu ani věta, která by to naznačovala. 
Když si to shrneme, skutečnou hrozbou pro Evropu jsou teroristé, kteří působí v organizaci Islámského státu, nikoliv muslimové.